Richard Šerý
5.8.2009

GUI Design: Seriál



Zjistil jsem že většina lidí, a dokonce i zkušených IT odborníků, nemá vůbec jasnou představu, co je to vlastně GUI design. Rozhodl jsem se tedy napsat krátký seriál o GUI designu, který by populárně naučnou formou přiblížil co to je, k čemu je to dobré a jak se to dělá.

“Aplikaci máme napsanou, zbývá jen dodělat GUI”

Rozšířeným omylem je domnívat se, že GUI je něco co lze k aplikaci jen tak přidat. Což o to, ono by to i šlo. Potíž je ovšem v tom, že z jedné strany toho GUI sedí člověk, a bavit se s člověkem je mnohem složitější než bavit se s počítačem. Ve chvíli kdy začneme připravovat GUI, obvykle se vynoří mraky požadavků, které hotová aplikace nedokáže splnit ale člověk – uživatel – na nich trvá. I zkušení programátoři pravidelně selhávají při úkolu vytvořit GUI. Proč tomu tak je? Podívejme se na rozdíly mezi programováním počítačů a “programováním” lidí:

  Počítač Člověk
Přesnost Počítač udělá přesně to, co mu napíšeme do programu. Uživatel nedělá věci tak jak čekáme, dělá si je po svém a skoro pokaždé trochu jinak.
Systematičnost Počítač čte kód tak jak mu ho předkládáme. Uživatel GUI nečte – jen si ho tak zběžně prohlédne a pak obvykle klikne na něco co mu připadá nadějné.
Redundance Redundance je špatná, snažte se být tak struční jak je to jen možné. Redundance je nutná, čím důležitější funkce / informace, tím více by se měla vyskytovat na GUI.
Chyby Počítač nedělá chyby, pokud něco selže tak jsme to špatně naprogramovali a můžeme to opravit. Člověk dělá chyby, můžeme jim sice částečně bránit ale nevyhneme se jim.
Paměť Počítač má v paměti přesné veličiny a pojmy. Uživatel má v hlavě chaotické útržky informací a míchá je se svými dojmy.
Adaptabilita Dojde-li k chybě, počítač zastaví program a vypíše o tom hlášení. Lze vždy přesně rozhodnout co je a co není chyba. Uživatel, má li pocit že nastala chyba, zkusí to jinak a obvykle si nějak poradí. Chyba je to co uživatel za chybu považuje, i kdyby to bylo správně a s dobrým úmyslem naprogramováno.

A dalo by se ještě dlouho pokračovat. Je vidět že nároky na komunikaci s lidmi se propastně liší od toho, co musí programátor umět aby se “domluvil” s počítačem. Dokonce se dá říct, že programování na návrh UI jsou dvě vzájemně protikladné činnosti. Takže není divu že když se někdo pokouší dělat obě tyto věci najednou, bolí ho hlava.

Pyramida potřeb

Pyramida potřeb GUI designu I pro GUI design můžeme sestavit  obdobu Maslowovy pyramidy potřeb. Bráno od základů, bude mít tato pyramida 4 stupně:

  • funkcionalita (jaké funkce má GUI uživateli poskytovat?)
  • použitelnost (dokáže uživatel tyto funkce opravdu využít?)
  • vzhled (jak bude GUI vypadat?)
  • zážitek (jaký bude mít uživatel z aplikace pocit?)

Protože někeré z těchto pojmů lidem splývají nebo si je pletou, v dalších článcích je rozvedu a podrobněji vysvětlím. Je třeba říci, že jde opravdu o pyramidu potřeb, to znamená že nelze zlepšit použitelnost nebo navrhnout vzhled nějaké části GUI, pokud není vyřešena její funkcionalita. Zní to triviálně, ale grafici by mohli vyprávět jak překvapivě často slyší zadání typu “ještě nevíme co aplikace bude dělat, tak zatím jenom navrhněte vzhled”. Je to jako kdyby stavitel pyramidy velel svým podřízeným “ještě nevíme jak bude pyramida velká, tak ji začněte stavět od špičky a budeme to rozšiřovat směrem dolů”. Zní to sice pěkně ale ve skutečnosti to nefunguje.

Cíl GUI designu

Říká se, že dokonalá techologie je taková, o které člověk ani neví že jde o technologii. S designem je to podobné, dokonalý design většinou působí tak přirozeně, že si ho uživatelé ani nevšimnou. Samozřejmě, je mnoho designů které člověka zaujmou nebo dokonce uvedou v úžas, ale vnější dojem je jen špičkou ledovce – většina designu se skrývá v malých nenápadných věcech, dotažených detailech a v přirozené harmonii celku. Následující díl: Funkcionalita

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna

Komentáře

Děkujeme za váš komentář
Další