Komentáře k příspěvku: Hledání země nezemě

Od: Martin Javorek

Martin Javorek — Mon, 07 Dec 2009 08:08:21 +0000

To mě vůbec nepřekvapuje. Po tom, co moje sestra (jmenuje se stejně jako má žena, ale tím podobnost zcela končí) zjistila, že má 2 zaměstnavatele a je k tomu navíc těhotná… (zdravotní pojišťovny slily dohromady 2 zcela rozdílné osoby jen na základě stejného jména).

Od: uf

uf — Fri, 04 Dec 2009 21:31:49 +0000

Diky za info, hosi. Uz jsem asi dlouho nepotreboval nic hledat, ale tohle s klukama prolezeme.

Za to vam reknu perlicku: V jedne bance smichali do jednoho registru rodna cisla, ICOa a cisla pojistence a jeste je upravovali mluvicim zpusobem. Bylo z toho dobre sado-maso.

Od: Martin Javorek

Martin Javorek — Wed, 11 Nov 2009 08:26:19 +0000

Existuje něco jako IS o ISVS (IS o IS veřejné správy) a ISDP (IS o datových prvcích).

http://www.mvcr.cz/clanek/vyhlaska-c-469-2006-sb-o-informacnim-systemu-o-datovych-prvcich.aspx

Například zde https://www.sluzby-isvs.cz/ISDP/ je možno celkem hezky prozkoumat největší zákoutí běžně užívaných datových prvků – včetně např. regulárních výrazů pro jejich validaci nebo oficiálních číselníků

Nicméně jak už psal Tomáš, je potřeba dávat pozor, protože např. o duplicitních a chybných RČ se tam už nepíše, ale takoví lidi mezi námi bohužel jsou (není jich málo), obvykle za to nemohou a není důvod, proč by si nemohli zřídit pojistku nebo otevřít účet v bance. Validace by měly být v některých ohledech měkké, např. s varováním, že něco není v pořádku – zda se uživatel nepřeklepl apod.

Od: Tomáš Piňos

Tomáš Piňos — Tue, 10 Nov 2009 20:57:55 +0000

@uf Dá se říct, že se obecně takovým validacím snažíme vyhnout, protože u některých atributů je specifikace jejich formátu opravdu problém a často se vyskytují výjimky. Vždy kontrolujeme „strukturu“ daného atributu – např. rč musí být ve tvaru 6 číslic / 4 číslice. Tam, kde je to možné, hodnoty ověřujeme v nějakém „důvěryhodném“ registru. Např. IČO se dá dobře ověřit přímo v obchodním rejstříku (mají na to webovou službu). Mezi možnostmi „volnější validace“ a „nemohu zadat tuto konkrétní bizarní hodnotu“ zákazník raději volí volnější validace.

Od: uf

uf — Sat, 07 Nov 2009 19:22:41 +0000

Jak tedy resite obecne algoritmy, jako je kontrola rodneho cisla, cisla pojistence, uctu, IBANu atd. ?

Od: Richard Šerý

Richard Šerý — Tue, 27 Oct 2009 16:18:07 +0000

Tomáš: Chápu co máš na mysli, ale pro vývojáře webové aplikace ověření adresy nemusí být nutně složitější úloha než třeba vypsání selectu, záleží na tom co je zač ta vzdálená služba. Pokud tam hodíš dotaz typu „existuje tato adresa?“ a ono to vrátí buď „existuje“ nebo „neexistuje“ tak není co řešit a máš to zadarmo.
Na druhou stranu, dokážu si představit „umělce“, který při každém requestu stáhne ze vzdáleného serveru stomegovou databázi adres kvůli ověření, zda jeho adresa existuje.

Od: Tomáš Piňos

Tomáš Piňos — Tue, 27 Oct 2009 14:27:42 +0000

@Bena, @Richard Kdysi mě překvapilo, že existuje i jiné jídlo než v plechovkách, dnes mě překvapilo, že existují i jiné formáty než JPG. Příště na tom zapracuju. Prosím zpátky k číselníkům…

Od: Tomáš Piňos

Tomáš Piňos — Tue, 27 Oct 2009 14:18:45 +0000

@Richard Dobrá poznámka, souhlasím – ale jenom tam, kde je to možné. Diskutovaná webová služba slouží k _ověřování_ adres – to je potenciálně složitější úloha než jenom práce s číselníky. Na českém projektu, s českými adresami, je to dobře možné například s lokální kopií registru UIR-ADR. Představíme-li si ale požadavek na ověřování adres třeba v Rusku, mluvíme najednou o úplně jiných objemech dat. Pracoval jsem na několika „ruských“ projektech, kde bylo běžné ověřovat adresy vzdáleně v registru KLADR (http://eng.r10.kadastr.ru/kladr_r/kladr/). Možná existují podobné služby i jinde, tím jsem se nezabýval.

Od: Richard Šerý

Richard Šerý — Tue, 27 Oct 2009 14:02:05 +0000

Jo a ještě jedna poznámka k tomu co psal Martin – podle mého názoru je rozumné mít lokálně všechny číselníky. Dělat při každém použití dotaz na vzdálený server mi připadá jako úplný nesmysl – mělo by to neblahý vliv jak na rychlost aplikace, tak na její dostupnost a mohl by nastat dokonce problém s bezpečností.

Na bezpečnost je ostatně nutné dávat pozor i při automatické aktualizaci. Je to integrace jako každá jiná, takže i když jde třeba o data z ČNB, nikde není záruka že stahovaný číselník opravdu obsahuje to co má a ne například škodlivý kód.

Od: Richard Šerý

Richard Šerý — Tue, 27 Oct 2009 12:05:54 +0000

Martin: Upravil jsem skript co generuje komentáře, aby dělal aspoň základní odřádkování. Doufám že se tím čitelnost trochu zlepší.

Bena, Tomáš: Schéma má být v GIFu, přinejhorším v PNG. Říkám to furt dokola, ale jak vidno, moje námitky nepadají na úrodnou půdu. JPG je zřejmě oblíbeným formátem většiny programátorů :-/